Wellness

Wellness aktivity a wellness procedůry podporují:
a) pohodu a uvolnění
b) zdraví, výkon, dobré vztahy
c) realizaci plného potenciálu jedince v rovině fyzické, psychické, sociální, ekonomické, mravní

WELLNESS VÝŽIVA

Psychologie výživy, výživa a zdraví, etika výživy.

Psychologie výživy a energie wellness jídla

Na Zeměkouli se v minulosti i dnes nalézali skupiny lidí, které se svým nutričním chováním pohybovaly v různých stravovacích úrovních.

V každé době na Zemi najdeme breathariany, frutariány, vitariány. vegetariány i karnivory. Jejich příjem energie z hlavních živin (bílkovin, tuků a sacharidů) se liší o 0 kcal po cca 3500 Kcal. Každá tato skupina vnímá svůj způsob stravování jako sobě přirozený a velmi často se i domnívá, že právě ten jejich způsob stravování je nejlepší i pro ostatní lidskou populaci.

Výživové doporučení pro Wellness gastronomii

Na základě současných vědeckých poznatků lze stanovit výživové doporučení, které bude ukazovat cestu ze současného stavu nutričního chování k výživové úrovní, která bude podporovat wellness stav.

Toto doporučení od roku 1999 zpracovává naše Společnost, tj.: Česká společnost pro výživu a vegetariánství.

Současné státní výživové doporučení vede k takové změně nutričního chování, která se jeví jako přijatelná a hlavně reálná vzhledem ke stavu současných stravovacích návyků většinové společnosti.

Výživové doporučení naší Společnosti se pak soustředí na menšinovou část společnosti, která vědomě usiluje o takovou změnu nutričního chování, která jim zajistí, že z důvodu způsobu svého stravování nejen že neonemocní, ale naopak jim zabezpečí zvýšení úrovně jejich zdraví a vitality.

 

Podle údajů Světové zdravotnické organizace loni zemřelo více lidí na následky obezity než podvýživou. Zatímco 850 milionů lidí trpí nedostatkem potravy, více než třetina světové sklizně obilnin skončí v žaludcích hospodářských zvířat. V roce 1955 vážil burger nejslavnějšího fastfoodu 45 gramů, dnes váží skoro čtvrt kila. Ačkoliv zdroje docházejí, odborníci bijí na poplach, globální poptávka po mase setrvale roste. Jaká je jeho cena?

Člověk je obdařen dlouhým trávicím traktem a oproti šelmám malými zuby, se kterými neukousne syrovou svalovinu, přesto se postupně stal nejobávanějším "predátorem" planety. Jeho cesta začíná před více než milionem let, kdy ovládl tajemství ohně. Díky možnosti maso tepelně zpracovávat se zvýšila jeho stravitelnost pro člověka i doba trvanlivosti. Lidské všežravectví se tak na dlouhou dobu stalo obrovskou evoluční výhodou vůči býložravcům i masožravcům - jednak proto, že v chladnějším období mohli lidé (na rozdíl od býložravců) nacházet snadný zdroj energie v podobě úlovku, jednak proto, že v období nedostatku zvěře se naši předci (na rozdíl od šelem) mohli živit výhradně rostlinnou potravou.

Výraznější populační explozi umožnilo období neolitu, kdy lidé díky zemědělství převzali kontrolu nad způsobem získávání živočišných i rostlinných potravin. Ještě před sto lety ale bylo v naší kultuře běžné konzumovat maso maximálně jednou týdně, a to v neděli nebo o svátcích. Možnost mít maso na talíři každý den přinesla až industriální revoluce, která s pomocí rychlého technologického vývoje přinesla industriální velkochovy a pásová jatka. Zvířata se tak rychle stala anonymním článkem v soukolí intenzivní živočišné výroby, kde maximalizace zisku vítězí nad zájmem živých tvorů, zdravím lidských konzumentů i nad ekologickou udržitelností.